Život a úspěchy Emila Zátopka

Život Emila Zátopka

Emil Zátopek se narodil 19. září 1922 v Kopřivnici, a to do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. Měl šest bratrů a jednu sestru.

V 16 letech, při studiu na průmyslové škole ve Zlíně, nastoupil do Baťovy továrny na výrobu obuvi. Poté navštěvoval zlínskou Vyšší průmyslovou školu chemickou. V začátcích běžecké kariéry, v době, kdy již začal sbírat sportovní úspěchy a překonávat rekordy, vystudoval vojenskou akademii v Hranicích. Dokončil ji v roce 1947.

V roce 1948 se v Uherském Hradišti oženil s manželkou Danou, která také byla úspěšnou československou atletkou a později se taktéž stala olympijskou vítězkou. Nevěnovala se však běhu, její disciplínou byl hod oštěpem. Shodou náhod se narodila ve stejný den jako Emil Zátopek. Protože jako důstojník potřeboval Zátopek od vojenských orgánů povolení k sňatku, musel si podat žádost. Kvůli nevyhovujícímu politickému profilu jeho nastávající mu nejdříve nebyl sňatek s Danou, tehdy ještě Ingrovou, doporučen, jelikož jejím kmotrem byl Sergěj Ingr, ministr národní obrany exilové vlády v Londýně. Po Zátopkově triumfu na olympiádě v Londýně však povolení k sňatku dostal. Po svatbě se společně přestěhovali do Prahy.

Po ukončení sportovní kariéry v roce 1958 Zátopek pracoval na ministerstvu národní obrany v oddělení tělesné přípravy vojsk. V roce 1969, po období pražského jara, byl ale propuštěn z armády a zbaven této pozice. Poté se šest let živil jako dělník v podniku Stavební geologie, v jehož službách hloubil studny. Před odchodem do důchodu pracoval v dokumentačním středisku Československého svazu tělesné výchovy a sportu.

Emil Zátopek zemřel 21. listopadu 2000 ve věku 78 let v Praze. Jeho žena Dana ho přežila o necelých 20 let, zemřela 13. března 2020 ve věku 97 let.

Kariéra a úspěchy Emila Zátopka

Kariéru Emila Zátopka nelze nazvat jinak než jako nadmíru úspěšnou. Díky svým výkonům již navždy bude sportovní legendou, výjimečným běžcem a skvělým olympionikem.

Začátek kariéry

Za začátek Zátopkovy kariéry lze označit závod ve Zlíně v roce 1941. Na budoucího skvělého profesionálního sportovce se jedná o docela pozdní začátek. Tradičního běhu městem se přitom účastnil z donucení, když mu v závěru jeho studia na Baťově průmyslové škole nařídil účast v závodě školní vychovatel, trenér. Zátopek se nejdříve bránil, že nemá na takový běh dostatečnou kondici, dokonce se podrobil zdravotní prohlídce. Doktor ho však uznal jako zcela zdravého. I přes protesty se k výzvě postavil čelem a chtěl ukázat, co dokáže. V závodě doběhl druhý.

Po překvapivém závodě ve Zlíně se začal běhu věnovat naplno a začal trénovat po boku tehdejších elitních československých atletů v Baťově klubu. Jen tři roky po jeho začátku, v roce 1944, již dokázal překonat české rekordy v běhu na 2000, 3000 a 5000 metrů.

Po druhé světové válce se ze Zátopka stal voják a byl nominován mezi členy československého reprezentačního týmu na teprve třetí mistrovství Evropy, které se konalo v norském Oslu v roce 1946. Na medaili zde sice nedosáhl, ale v závodě na 5000 metrů obsadil slušné páté místo s časem 14:25,8, čímž výrazně vylepšil svůj dosavadní osobní rekord s hodnotou 14:50,2.

Největší úspěchy

Brzy již následovaly velké úspěchy na domácí i světové scéně. Hned jeho první vystoupení na olympijských hrách skončilo velkým úspěchem. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 zvítězil v závodě na 10 000 metrů a v běhu na 5 000 metrů skončil druhý. Jeho první zlatý olympijský běh probíhal za velkého horka a Zátopkovi se vyplatil pomalejší začátek, když ve druhé polovině závodu všechny běžce, kteří byli před ním, postupně předběhl.

Na úspěšné vlně se pak vezl několik dalších let, když hned další rok po olympiádě pokořil světový rekord na 10 000 metrů a průběžně překonával své osobní rekordy na různé vzdálenosti. Dalším úspěšným světovým představením skončila Zátopkova účast na mistrovství Evropy v atletice v roce 1950, když vyhrál v závodech na 5 000 a 10 000 metrů.
Jeho vůbec nejúspěšnější rok v běžecké kariéře pak bezesporu je rok 1952, kdy se konaly letní olympijské hry v Helsinkách. Na těchto olympijských hrách se totiž nesmazatelně zapsal do historie, když vyhrál zlatou medaili v běhu na 5 000 a 10 000 metrů a také v královské disciplíně, v maratonu. Ve všech případech navíc stanovil nové olympijské rekordy. Další působivou zajímavostí je, že se jednalo o jeho první maraton v životě. Zcela bez zkušeností s tak dlouhým závodem a přesto vyhrál… Korunoval tak svůj výkon na těchto hrách a mohl se těšit z nezvyklé a velmi cenné kombinace zlatých medailí.

V roce 1952 byl na jeho oblíbených distancích, tedy v závodech na 5 000 a 10 000 metrů, nepřekonatelný také na mistrovství československé republiky, kde si připsal již v minulých letech připsal pět prvenství v běhu na 5 000 metrů, celkem jich ve své kariéře v rámci republikového šampionátu získal na této vzdálenosti osm.

Na mezinárodní scéně dosáhl skvělých výsledků ještě v roce 1954. Na mistrovství Evropy obsadil nejvyšší stupínek v běhu na 10 000 metrů a bronzovou příčku získal v závodě na 5 000 metrů.

Zúčastnil se také olympijských her v australském Melbourne v roce 1956, jenže po zranění třísla, operaci a šestitýdenní hospitalizaci nebyl ve své vrcholné formě, do které už se navíc nikdy zpátky nedostal. Na těchto hrách startoval pouze v maratonu a své čtyři roky staré vítězství neobhájil, skončil šestý. Jeho posledním větším úspěchem byla stříbrná medaile v běhu na 10 000 metrů na mistrovství československé republiky v roce 1957.

Svou velmi úśpěšnou běžeckou kariéru ověnčenou mnoha slavnými vítězstvími, zejména těmi na olympiádě v Helsinkách z roku 1952, ukončil v roce 1958.

Film Zátopek

V roce 2021 byl do kin uveden film s příznačným názvem – Zátopek. Není pochyb o tom, že si Emil Zátopek poctu v podobě celovečerního filmu o jeho životě zasloužil.

Děj filmu se při rozhovoru Zátopka s australským rekordmanem Ronem Clarkem retrospektivně vrací ke klíčovým momentům ze sportovního i soukromého života českého legendárního běžce. V hlavních rolích se objevili Václav Neužil ml. jako Emil zátopek a Martha Issová jako Dana Zátopková.