Vše o maratonském běhu od jeho vzniku po současnost

Maratonský běh, zkráceně zvaný maraton, je považován za královskou běžeckou disciplínu, minimálně co se týká vytrvalostních distancí. Jak tento běžecký závod vznikl? Proč měří přesně 42 kilometrů a 195 metrů? Na to se podíváme v tomto článku. Vydejte se s námi do historie maratonu od doby jeho vzniku až po současnost.

Vše o maratunu od jeho vzniku po současnost

Pokud máte zájem o vlastní medaili, vyplňte nabídkový formulář – ozveme se vám do jednoho pracovního dne.

Rodištěm maratonu je antické Řecko

Historie více než 42 kilometrů dlouhého běhu sahá až do dob antického Řecka. V září roku 490 př. n. l. se u řeckého města Marathón odehrála bitva, ve které svedli boj Řekové s Peršany. I přes méně početnou armádu se podařilo Řekům v bitvě zvítězit. Když díky dobře zvolené taktice protivníky zaskočili, Peršané se rozhodli ustoupit. Jeden z řeckých vojáků poté dostal za úkol zprávu o vítězství co nejrychleji předat v Athénách, jednom z nejdůležitějších míst starověkého Řecka.

Cestu z bojiště do Athén absolvoval po svých. Poté, co doběhl do Athén, měl zvolat „Zvítězili jsme!“ a následně padnout mrtev vyčerpáním. Jak se ukázalo, musel uběhnout více než 40 kilometrů. A zatímco dnešní závodní maratonské běhy mají často rovinatý profil, řecký voják musel jen na prvních 10 kilometrech zdolat převýšení téměř 400 metrů.

Tento příběh je legenda, je tak na vás, zda mu budete věřit. Uběhnout takovou vzdálenost v náročném terénu a ve velkém horku po vyčerpávajícím boji v plné výzbroji se totiž může zdát jako nadlidský výkon. Jedno je ale jisté – tato legenda je základem maratonské tradice a díky ní je v současnosti maraton vysněnou metou mnoha běžců po celém světě.

Maratonský běh na olympijských hrách

Na oslavu výkonu, o kterém legenda vypráví, byl maratonský běh součástí již prvních moderních olympijských her v roce 1896 a běžel se právě na trase z Marathónu do Athén. Za nápadem stál Michel Bréal, francouzský filolog (jazykovědec). Běh se přitom vůbec nemusel uskutečnit, protože organizátoři her se domnívali, že taková vzdálenost není pro zdraví atletů vhodná. Nakonec se však nápad zrealizoval a běžci museli uběhnout trasu dlouhou 40 kilometrů.

Tento maraton, který se běžel 10. dubna 1896, vyhrál Řek Spirydos Louis s časem 2 hodiny, 58 minut a 50 sekund. Závod byl mezi fanoušky nesmírně populární, maratonce podpořilo na 100 tisíc diváků. I díky obrovskému zájmu fanoušků je tento běh součástí olympijských her dodnes.

A proč vlastně maraton měří přesně 42 kilometrů a 195 metrů? Na olympijských hrách v Londýně konaných v roce 1908 trasa začínala od Windsorského paláce, aby start mohly sledovat děti královské rodiny, a cíl byl na stadionu White City, jenž byl postaven právě pro tyto olympijské hry a kde běžce čekaly závěrečné stovky metrů závodu. V roce 1921 Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) na základě přesné délky tohoto závodu v Londýně stanovila délku maratonu na 42,195 kilometru. A tak to už zůstalo.

Ženy se mohou maratonu na olympijských hrách účastnit od roku 1984, kdy se hry konaly v Los Angeles. Vítězkou prvního ženského maratonu na olympiádě se stala Američanka Joan Benoitová, která doběhla v čase 2:24:52.

Maraton je populární po celém světě

Maratony se dnes běhají po celém světě, a to nejen v rámci olympijských her. Mnohdy se jedná o závody pro tisíce, někdy i desetitisíce běžců, profesionálních i amatérských. Mezi nejznámější masové maratonské závody patří maratony v Londýně, Paříži, Chicagu, Bostonu, New Yorku nebo Berlíně.

Vše o maratonském běhu od jeho vzniku po současnost

Proč běžce uběhnutí maratonu tolik láká?

Zejména ti, kteří se běhání nikdy nevěnovali, nedokážou pochopit, proč běžce, včetně těch začínajících, tolik láká uběhnutí maratonu, což už lze považovat za poměrně extrémní výkon. Ve srovnání s ultramaratony, které obvykle měří 100 kilometrů, nebo dokonce 100 mil (zhruba 160 kilometrů), se možná klasický maraton tak extrémní nezdá, ale přece jen to není málo. Běžet více než 40 kilometrů v kuse, což znamená obvykle dvou až pětihodinový běh dle trénovanosti běžce, je nezanedbatelná zátěž pro tělo a organismus každého člověka, ať už jde o sebevíc trénovaného sportovce.

Odpověď na otázku je poměrně snadná – pokořit magickou hranici 42,195 kilometru je prostě lákavá představa. A snad každý si nejen po svém prvním maratonu, když mu visí medaile okolo krku, říká, že veškerý trénink za ten vítězný pocit po doběhnutí stál.

Nejlepší výsledky maratonských běžců

Stejně jako v jiných sportech a ostatních běžeckých disciplínách, i na maratonské trati se elitní běžci stále snaží překonávat osobní i světové rekordy. Aktuálně je držitelem nejrychlejšího času na maratonské vzdálenosti Keňan Eliud Kipchoge, 16. září 2018 ho v Berlíně zaběhl za 2:01:39. Ženský světový rekord drží keňská atletka Brigid Kosgeiová s časem 2:14:04, který zaběhla na maratonu v Chicagu 13. října 2019.

Více z blogu
Medaile na zákazku pro soutež Jizerská liga
Medaile na zákazku pro akce Bitva Libušín
Výroba medailí na míru pro akce GB Brno
Naše produkce
Složení tří sportovních medailí, vyrobených na míru společností MCC Medals

Športové medaile

Složení tří příležitostných medailí

Pamětní medaile

Složení tří sportovních medailí, vyrobených na míru společností MCC Medals

Výroba medailí na míru